O SuperAgingu hovoříme, pokud má člověk ve svých 80 letech a později stejně dobrou epizodickou paměť jako zdravý člověk o dvacet až třicet let mladší a ostatní kognitivní funkce jako je pozornost, řečové schopnosti atd. má alespoň průměrné pro svou věkovou skupinu. To znamená, že má nadprůměrnou paměť., "pálí" mu to jako za mlada.
Tato oblast bádání je zatím poměrně mladá. Na rozdíl od témat spojených s různými chorobami ve stáří jako jsou civilizační choroby, demence, a podobně, která se intenzivně zkoumají již přes sto let. S termínem SuperAging přišli vědci v Northwestern University Mesulam Center v USA, kde se tomuto jevu systematicky věnují. Na kognitivně zdravé, úspěšné či elitnímu stárnutí se zaměřujeme spolu s velkou mezinárodní komunitou vědců.
Mohli by fyzicky aktivní senioři "omladit" jiné seniory, kteří třeba cvičit nemohou, darováním své vlastní krve? Ve studii autorů Horowitz a kol., publikované v prestižním časopise Science, došlo ke zlepšení učení a paměti u starých neaktivních myší, které dostaly krevní plasmu od starých aktivních myší, jež po dobu 6 týdnů dobrovolně běhaly v...
Rychlost zpracování informací, která se měří standardními kognitivními testy, predikuje SuperAging 6 let předem. Není to tedy superiorní paměť, ale spíše vyšší psychomotorické tempo, které nám napoví, že má daný starší člověk naději na elitní kognitivní stárnutí.
Prokázali jsme to na datech z Národní normativní studie kognitivních determinant...
Fungování paměti zřejmě může být dobrým prediktorem toho, zda se u starých pacientů po operaci rozvine delirium či nikoli, nebo jaká bude jeho závažnost. SuperAging zřejmě zvyšuje odolnost proti deliriu. Autoři studie Katsumi et al. (2022) pomocí magnetické rezonance zjistili, že tím protektivním faktorem by mohla být zachovaná integrita oblasti...
V aktuálním článku zveřejnil tým z Northwestern University, Chicago, USA zjištění, že u SuperAgers nalezli velké (větší a zdravější oproti průměru) neurony v entorhinální mozkové kůře, konkrétně ve vrstvě II (ze šesti). Rozdíl ve velikosti byl i oproti zdravým mladým lidem, proto se zdá, že by mohlo jít o vrozený biologický rys. Entorhinální oblast...
Kolegové v Max Planck Institute for Human Development v Berlíně prokázali, že pocit většího klidu, který má člověk po procházce přírodou, se zakládá na reálných změnách v mozkové aktivitě. Konkrétně na snížení prahu vzrušivosti amygdaly, mozkové struktury významné při vytváření a ukládání emčně obsazených vzpomínek. Zároveň prokázali, že procházka...
Naše kolegyně RNDr. Iveta Vojtěchová, Ph.D. populárně naučnou formou o aktuálních poznatcích na téma superagingu: https://www.osel.cz/12454-superstarnuti-jako-superschopnost.html
Kombinaci 5 typů cvičení prospěšných pro tělo i duši, raději než jednostrannou zátěž jako je například běhání maratonů, doporučuje I-Min Lee z Harvard Medical School. Vše je třeba přizpůsobit věku a aktuální kondici!
Observační studie naznačují, že stravovací faktory mohou mít kognitivní přínos. Systematické přehledové studie randomizovaných studií doplňků stravy a výživy však uvádějí převážně nulové účinky na kognici.
Ženy ve věku nad 79 let dokáží aerobním tréninkem zvýšit svou VO2Max o 15 %. VO2Max je maximální množství kyslíku, které tělo dokáže během fyzické aktivity využít; udává naši tělesnou kondici. Cvičením mohou tedy i nejstarší ženy účinně dělat něco pro své srdce (nejen pro něj).
Pětiletá klinická studie COMET (Combined Exercise Trial) financovaná americkým Národním ústavem zdraví (NIH) si klade za cíl porovnat aerobní trénink (150 min týdně), odporový trénink (2 x týdně) nebo jejich kombinaci a cvičení flexibility/protahování po dobu jednoho roku, a to v souvislosti s kognicí starších osob ve věku 65-80 let.
